|
|
Subjektivní a psychofyziologické parametry emocí, které vzbuzují různé skupiny zvířat
Peterková, Šárka
SUBJEKTIVNÍ A PSYCHOFYZIOLOGICKÉ PARAMETRY EMOCÍ, KTERÉ VZBUZUJÍ RŮZNÉ SKUPINY ZVÍŘAT Mgr. Šárka Peterková Abstrakt Ústředním tématem této disertační práce je vztah člověka ke zvířatům z perspektivy subjektivně prožívaných emocí a jejich psychofyziologických korelátů. Zabývá se především pociťovaným znechucením a jeho souvislostí na jedné straně s estetickým hodnocením a vnímáním krásy zvířat, na straně druhé s jinou negativní emocí, strachem. Klade si také za cíl zhodnotit získaná data z evolučního pohledu a porozumět roli emocí vyvolaných zvířaty v dnešní době. Obsahuje celkem šest prací, které byly součástí širších vědeckých projektů, a každá z nich se věnuje dané problematice z trochu jiného úhlu. První práce je review zabývající se negativními emocemi, které vzbuzují zvířata, a je tak součástí teoretického úvodu k této disertaci. Podává přehled o subjektivním hodnocení zvířat z hlediska strachu a znechucení, zasazuje roli negativních emocí do evolučního kontextu a v neposlední řadě analyzuje konkrétní morfologické znaky zástupců různých taxonů, jež lidské vnímání ovlivňují. Druhý článek se detailně věnuje hodnocení emocí vyvolaných obojživelníky. Míra pociťovaného znechucení v tomto případě tak silně negativně koreluje s hodnocením krásy, že vytváří jediný gradient variability. Práce na konkrétním...
|
|
|
Vliv absolvování kurzu první pomoci na míru znechucení
Váňová, Barbora ; Kuba, Radim (vedoucí práce) ; Dlouhá, Daniela (oponent)
1 Abstrakt Znechucení je afektivní složkou behaviorálního imunitního systému. Behaviorální imunitní systém je soubor psychologických mechanismů napomáhající organismu chránit se proti patogenům a dalším potenciálně rizikovým faktorům a ovlivňuje tedy život jedince v celé řadě situací. Příkladem takové situace může být právě poskytování první pomoci. První pomoc je důležitou součástí procesu záchrany lidského života a pokud je poskytnuta správně a včas, může podstatně zlepšit průběh léčby v rámci nemocniční péče. Znechucení je jedním z faktorů, které mohou ochotu poskytnout první pomoc snížit či ji zcela inhibovat. K tomu, jestli a jak konkrétně kurzy první pomoci modifikují vnímání znechucení, však máme nedostatek výzkumných podkladů. Proto jsme se na tento fakt rozhodli zaměřit v předložené studii. Studie byla realizována prostřednictvím dotazníkového šetření před, po a měsíc po absolvování kurzu první pomoci. Respondenty byli v experimentální skupině účastníci kurzů první pomoci organizovaných na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a v kontrolní skupině účastníci jiných, s první pomocí nesouvisejících předmětů. Využity byly účelově sestavené dotazníky zaměřené na předchozí zkušenosti s první pomocí, hodnocení nechutnosti úkonů prováděných na kurzu, ochotu a sebehodnocení znalostí postupů první...
|
|
|
Subjektivní a psychofyziologické parametry emocí, které vzbuzují různé skupiny zvířat
Peterková, Šárka ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Čmejla, Roman (oponent) ; Španiel, Filip (oponent)
SUBJEKTIVNÍ A PSYCHOFYZIOLOGICKÉ PARAMETRY EMOCÍ, KTERÉ VZBUZUJÍ RŮZNÉ SKUPINY ZVÍŘAT Mgr. Šárka Peterková Abstrakt Ústředním tématem této disertační práce je vztah člověka ke zvířatům z perspektivy subjektivně prožívaných emocí a jejich psychofyziologických korelátů. Zabývá se především pociťovaným znechucením a jeho souvislostí na jedné straně s estetickým hodnocením a vnímáním krásy zvířat, na straně druhé s jinou negativní emocí, strachem. Klade si také za cíl zhodnotit získaná data z evolučního pohledu a porozumět roli emocí vyvolaných zvířaty v dnešní době. Obsahuje celkem šest prací, které byly součástí širších vědeckých projektů, a každá z nich se věnuje dané problematice z trochu jiného úhlu. První práce je review zabývající se negativními emocemi, které vzbuzují zvířata, a je tak součástí teoretického úvodu k této disertaci. Podává přehled o subjektivním hodnocení zvířat z hlediska strachu a znechucení, zasazuje roli negativních emocí do evolučního kontextu a v neposlední řadě analyzuje konkrétní morfologické znaky zástupců různých taxonů, jež lidské vnímání ovlivňují. Druhý článek se detailně věnuje hodnocení emocí vyvolaných obojživelníky. Míra pociťovaného znechucení v tomto případě tak silně negativně koreluje s hodnocením krásy, že vytváří jediný gradient variability. Práce na konkrétním...
|
|
|
Faktory ovlivňující ochotu poskytnout první pomoc u běžné a pedagogické veřejnosti v České republice
Sekerášová, Iveta ; Kuba, Radim (vedoucí práce) ; Nodžáková, Kateřina (oponent)
V České republice jsou občané povinni poskytnout první pomoc dle platných právních norem. Proto je výuka první pomoci začleněna i do vzdělávacích programů na různých úrovních školního vzdělání. Přestože se lidé učí, jak poskytovat první pomoc, ukazuje se, že v reálných situacích často není poskytnuta dostatečně. Existuje více faktorů, které mohou ovlivnit lidské reakce a snížit ochotu poskytnout první pomoc. Podle odborných studií jsou nejběžnějšími inhibujícími faktory přítomnost nebezpečí, strach z nákazy, panika a stres, nedostatečná znalost postupů první pomoci a obecné obavy. Avšak většina těchto informací byla získána prostřednictvím studií provedených mimo Českou republiku. Proto jsme provedli dvě dotazníkové studie zaměřené na českou populaci. Respondenty byli zástupci běžné (N=1594) a pedagogické (N=1876) veřejnosti. Cílem bylo zjistit, které faktory je nejvíce omezují při poskytování první pomoci. Výsledky ukázaly, že mezi nejdůležitější faktory patří bezpečnostní aspekty, emocionální vlivy (např. panika, úzkost, pocit znechucení či nevolnosti) a nedostatečná znalost první pomoci. Na základě výsledků byla navržena didaktická doporučení do pedagogické praxe, která mohou zvýšit kvalitu a efektivitu prováděných školení první pomoci. Klíčová slova první pomoc, výuka první pomoci, ochota...
|
|
|
Behavioralní imunitní systém u člověka: percepční a afektivní složka
Slavíčková, Kateřina ; Schwambergová, Dagmar (vedoucí práce) ; Dlouhá, Daniela (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl shrnutí dostupné literatury zabývající se zejména percepční a afektivní složkou behaviorálního imunitního systémem u člověka. Behaviorální imunitní systém představuje vedle tělesného imunitního systému další obranný nástroj organismu proti patogenům. Sestává z celé řady psychologických mechanismů, které v důsledku umožňují včasnou vyhýbavou reakci před potenciálně rizikovým podnětem a tím snižují energetické náklady, jež by jinak byly využity při metabolicky náročné odpovědi tělesného imunitního systému. V práci je představeno fungování behaviorálního imunitního systému, počínaje detekcí rizikových podnětů a následně emocionální odezvou - znechucením, které je považováno za klíčový mechanismus vedoucí k vyhýbavé reakci. Dále je v práci popsán vývoj pocitu znechucení. Součástí práce bude nástin interindividuálních rozdílů ve znechucení.
|
|
|
Fobie ze zvířat: strach nebo "disgust"?
Peléšková, Šárka ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Hocko Fajnerová, Iveta (oponent)
Fobie ze zvířat jsou jednou z nejčastějších specifických fobií u lidí. Tradičně se předpokládalo, že se v nich uplatňují především dvě emoce - strach a úzkost, poslední dobou se však objevují práce, které diskutují o úloze emoce zvané "disgust" (znechucení, odpor). Fobie i zapojené emoce jsou klasifikovány především z hlediska psychologie a psychiatrie. Jejich projevy se rozlišují převážně na úrovni fyziologické a jsou zkoumány moderními medicínskými metodami (např. funkční zobrazovací metody). Spouštěcími stimuly jsou v případě arachnofobie, ofidiofobie apod. konkrétní zvířata, pavouci či hadi. Znechucení obecně však vyvolává širší skupina spouštěčů. Vznik těchto fenoménů je pak vysvětlován z pohledu evoluční biologie a předpokládá biologicky významné selekční tlaky a společnou koevoluci. Cílem práce je shrnutí dosavadních poznatků, ověření postulovaných evolučně psychologických hypotéz o podílu znechucení na vzniku fobií ze zvířat a zhodnocení biologické relevantnosti strachu ze zvířecích stimulů.
|
|
|
Problematika znechucení a jeho vztah k poskytování první pomoci
Váňová, Barbora ; Kuba, Radim (vedoucí práce) ; Schwambergová, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice znechucení a vztahu této emoce k poskytování první pomoci. Hlavním cílem práce bylo vytvořit rešerši z odborných původních zdrojů na dané téma a propojit známé poznatky o znechucení a poskytování první pomoci. Znechucení je afektivní složkou behaviorálního imunitního systému, který za pomoci percepční a kognitivní složky rozpoznává a vyhodnocuje rizikovost podnětů. Následně znechucení ovlivňuje chování jedince, za účelem vyhnutí se kontaktu s potenciálně infekčním objektem nebo jedincem. Behaviorální imunitní systém a znechucení se pravděpodobně primárně vyvinuly jako obrana před snížením fitness jedince způsobeném nákazou patogenem nebo parazitem. V dalších dimenzích znechucení (sexuální, morální znechucení) je jako rizikový podnět vnímána další osoba. Jednotlivé kapitoly v práci následně shrnují základní informace o fungování behaviorálního imunitního systému, o evolučním významu znechucení, významných modelech dělení znechucení a faktorech, které ovlivňují citlivost a míru prožívání znechucení. Druhá část práce se zaměřuje na informace o první pomoci a faktorech, které pozitivně i negativně ovlivňují ochotu první pomoc poskytnout. Charakteristická reakce znechucení se objevuje v některých faktorech první pomoci a mohla by mít vliv na ochotu a rychlost...
|
|
|
Vliv rasistických postojů na moralní usuzování
Drahovzalová, Dominika ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem morálky a rasových postojů vůči Romům. Teoretická část je zaměřena na popis vývoje zkoumání fenoménu morálky, především na intuicionistické teorie (např.: J. Haidta). Dále na morální emoce, konkrétně na znechucení, a jejich vliv na usuzování jedince v sociální situaci. A na oblast postojů k jiným rasovým skupinám. Záměrem je poukázat na teorie, které předpokládají vliv emocí na morální usuzování, stejně tak jako na aktivaci postojů. V praktické části bylo zkoumáno morální hodnocení dilematických situací u 142 respondentů a zároveň jejich dispozice k vnímání znechucení a jejich rasistické postoje. V práci bylo výzkumně prokázáno, že lidé hodnotí situaci jako více nemorální, pokud v ní vystupuje jedinec jiného etnika, a to v závislosti na jejich dispozici k vnímání znechucení. Neprokázal se přímý vztah hodnocení s rasistickými postoji. Veškeré závěry jsou v práci podrobně diskutovány.
|
|
|
Pozitivní a negativní vztah ke zvířatům
Peléšková, Šárka ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Po celou dobu vývoje našeho druhu tvoří zvířata významnou součást lidského prostředí a kultury. Je jim věnována větší pozornost než jiným stimulům a zájem o zvířata je doprovázen pozitivními, ale i negativními emocemi. Tato práce se zabývá vztahem lidí ke třem třídám obratlovců - k obojživelníkům (Amphibia), savcům (Mammalia) a ptákům (Aves) - a klade si za cíl odhalit morfologické a další percepční charakteristiky (barva, vzor) těchto zvířat, které jsou zodpovědné za jejich hodnocení z hlediska atraktivity, vzbuzovaného strachu a znechucení, a dále prozkoumat souvislost negativních emocí s lidskými estetickými preferencemi. Testování, jehož se zúčastnilo celkem 536 respondentů, odhalilo nejvýznamnější vliv celkového tvaru těla na hodnocení atraktivity obojživelníků a znechucení z nich. U savců a ptáků byla významným faktorem reálná velikost zvířat, kterou nebylo možné zcela odfiltrovat standardizací fotografií. Barvy měly ve všech případech pouze marginální vliv, sytost přispívala k pozitivnímu vnímání, naopak tmavé či nevýrazné barvy byly hodnoceny spíše negativně. Konkrétní barvy pak byly specifické pro jednotlivé skupiny. Vztahy mezi zkoumanými veličinami nebyly u všech testovaných obratlovců shodné, např. u savců nekorelovala krása se strachem, u ptáků byl mezi nimi negativní vztah. Opakovaně...
|
|
|
Fobie ze zvířat: strach nebo "disgust"?
Peléšková, Šárka ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Hocko Fajnerová, Iveta (oponent)
Fobie ze zvířat jsou jednou z nejčastějších specifických fobií u lidí. Tradičně se předpokládalo, že se v nich uplatňují především dvě emoce - strach a úzkost, poslední dobou se však objevují práce, které diskutují o úloze emoce zvané "disgust" (znechucení, odpor). Fobie i zapojené emoce jsou klasifikovány především z hlediska psychologie a psychiatrie. Jejich projevy se rozlišují převážně na úrovni fyziologické a jsou zkoumány moderními medicínskými metodami (např. funkční zobrazovací metody). Spouštěcími stimuly jsou v případě arachnofobie, ofidiofobie apod. konkrétní zvířata, pavouci či hadi. Znechucení obecně však vyvolává širší skupina spouštěčů. Vznik těchto fenoménů je pak vysvětlován z pohledu evoluční biologie a předpokládá biologicky významné selekční tlaky a společnou koevoluci. Cílem práce je shrnutí dosavadních poznatků, ověření postulovaných evolučně psychologických hypotéz o podílu znechucení na vzniku fobií ze zvířat a zhodnocení biologické relevantnosti strachu ze zvířecích stimulů.
|
host ::
RSS.